Participe
Passé
- déboyauté [morphalou2] (masculin singulier)
- déboyautée [morphalou2] (féminin singulier)
- déboyautés [morphalou2] (masculin pluriel)
- déboyautées [morphalou2] (féminin pluriel)
Impératif
Présent
- déboyaute [morphalou2]
- déboyautons [morphalou2]
- déboyautez [morphalou2]
Subjonctif
Présent
- que je déboyaute [morphalou2]
- que tu déboyautes [morphalou2]
- qu'il déboyaute [morphalou2]
- que nous déboyautions [morphalou2]
- que vous déboyautiez [morphalou2]
- qu'ils déboyautent [morphalou2]
Imparfait
- que je déboyautasse [morphalou2]
- que tu déboyautasses [morphalou2]
- qu'il déboyautât [morphalou2]
- que nous déboyautassions [morphalou2]
- que vous déboyautassiez [morphalou2]
- qu'ils déboyautassent [morphalou2]
Indicatif
Présent
- je déboyaute [morphalou2]
- tu déboyautes [morphalou2]
- il déboyaute [morphalou2]
- nous déboyautons [morphalou2]
- vous déboyautez [morphalou2]
- ils déboyautent [morphalou2]
Imparfait
- je déboyautais [morphalou2]
- tu déboyautais [morphalou2]
- il déboyautait [morphalou2]
- nous déboyautions [morphalou2]
- vous déboyautiez [morphalou2]
- ils déboyautaient [morphalou2]
Passé simple
- je déboyautai [morphalou2]
- tu déboyautas [morphalou2]
- il déboyauta [morphalou2]
- nous déboyautâmes [morphalou2]
- vous déboyautâtes [morphalou2]
- ils déboyautèrent [morphalou2]
Futur simple
- je déboyauterai [morphalou2]
- tu déboyauteras [morphalou2]
- il déboyautera [morphalou2]
- nous déboyauterons [morphalou2]
- vous déboyauterez [morphalou2]
- ils déboyauteront [morphalou2]
Conditionnel
Présent
- je déboyauterais [morphalou2]
- tu déboyauterais [morphalou2]
- il déboyauterait [morphalou2]
- nous déboyauterions [morphalou2]
- vous déboyauteriez [morphalou2]
- ils déboyauteraient [morphalou2]